Jsem jako dým, co šlape po schodech,
jsem jako hněv, co vázne ve slovech,
jsem jako den měnící se v rok
jsem jako krok sun krok,
jsem studenej jak smrt, mám svlečenou kůži,
jsem stádo stínů, v krvavém loži,
jsem zbytečný růženec, který je nad rámec,
jsem děravá kapsa, chci věci neztrácet,
jsem pravidlo pěti sekund, snad i deseti,
neřešit, co je to za um? Tajuplné pověsti,
jsem rozlitý půlitr, ztrácím se ve starosti,
jsem slonem v porcelánu,
přináším prvky hororu do románů,
bodám se do srdce dýkou minulosti,
svým klidem se domáhám spravedlnosti,
záměrně zůstávám obklopen rovností pohodlnosti,
náhody vědomě slučuji s odbornostmi v dané okolnosti,
jsem jako zaplněný post poslucače,
slyším mezi řádky, jsem uvaděč vypravěče,
jsem ochotník divadla, ochotně hraji role,
jsem obchodník s tvářemi,
všichni stejně sejdeme se dole,
jsem hrobové ticho, jež hřbitovem plulo,
do uší vniklo, svou ponurou lží se do paměti vrylo,
Nemálo temnoty, které svetlo odhalilo,
jsem černá šmouha na bílem,
jsem temnou tuší, jsi snad mým papírem?