Ach ano, je kyselé a mé rty křiví se ve výraz chutnající po ztrátě motivace do života s jemným podtónem úvahy rozměnit se na drobné pomocí brokovnice.

Je kyselé, stáčí se můj úsměv do podoby odrazu bouře v moři, další doušek, je jak rozkousnout česneku stroužek, avšak kyselý jest, zaplatil jsem krví...

Eh, mám ještě půlku nápoje, modlím se za spásu, v podobě náboje, na tohle pitivo nebyl bych hrdý, dal jsem si jedno a provždy zůstane první...