Něco moc špatně tu je
Já stále to cítím
Čím pak to je?
Snad prachem?
Snad zvadlým kvítím?

Kolem mne zvláštní pusto
Šepoty hlasů: zkus to
Udělej tohle, udělej tamto
Minulost pohřbi, zapomeň, spal to

Jsem omámen z tohoto bezvětří
Čas je prý ranhojič, co jizvy ošetří
Je to hluboko? až na povrch to sahá
Řeže to do kostí, svléká tě do naha

Bolí tě to? Ničí? Tak vydrž ješte chvíli
Řve to nahlas? Syčí? Či je to jen hlásek sličný?
Jsi zvyklý na úsměv, máš ho z výsměchu sama k sobě
Jsi stvořen z bolesti, jsi kalem v průzračné vodě

Slyšíme to, žere mi to kosti!
Olizuje bránici, trhá ji to zlostí
Je tu pomoc? Proč netuším, co s tím
Prozřít ve světle a připustit si svůj stín

Jsem posedlý vykládáním obrázků z oblázků
Jsi rozhodnut, vsadit zas na lásku
Nechat vše tím, čím všechno bylo
Nechat se vést, usmát se, bolesti již dosti bylo...