Tajná přísada

(Iris Nulíčková)
Jsi moje tajná přísada,
kterou si kořením žití,
vídat tě je moje výsada,
nemůžu bez tebe býti.

Jako by ztratilo smysl
to, co dřív mívalo význam,
ovládl jsi moji mysl,
dnes už to klidně přiznám.

Ať je den jakkoliv tmavý,
přineseš do něj světlo,
život mě najednou baví,
srdce by do oblak vzlétlo.